Tiskněte peníze, nepůjčujte si ty staré většinou smrdí!

Snaha systematicky okrádat lidi je bezedná. Jedním z hlavních pák, propagandy je vyvolávat nesčetná množství diskuzí na téma jak a komu pomoci. Všiměte si, že všechna tato témata směřují k jedinému pomůžeme, ale za co pomůžeme??? Za celou existenci naší otrokářské společnosti je tato otázka předkládána různými uskupeními lidí, kteří tu a tam vlastní majetky a snaží se všemožně je rozšířit. Ve prospěch koho se je snaří rozšířit? Nezastávám žádný z levičáckých socialisticko komunistických názorů, které vidí ve vypaseném kapitalistovi a jeho tučném kontě největší problém spolešnosti a rádi by se za cizí peníze pásli, bez toho, že by sami odvedli nějakou práci. Zastávám ovšem názor, že každý člověk je správcem hodnot, které mu přísluší spravovat a každý má tedy povinnost starat se o druhé tím, aby své přebytky uváděl do smysluplého oběhu, jinak řečeno, aby pokud peníze, které vydělá opět utratil a dal tak práci dalším lidem. Myslím si, že je to jednoduché filozofie a její naplněnění umožňuje jasně to čemu se říká život v hmotně zabezpečené společnosti. Protože se ne vždy podaří ocenit práci druhých lidí v rovnováze s okolím a ti dostanou do rukou peníze, které mít v rukou nemají. Tento peněžní pohyb lze sice regulovat například snížením platů managerů, lidí ve státní správě, omezováním různých sociálních výdajů. Hlavně by se však měla hlídat hospodářská kriminalita - ta nezákoná, ale i ta podporované zákonem. K tomu zde máme jakýsi volený státní menagemant, který by měl v pravou chvíli rozhodnout, kdy už to dál v mantinelech účetnictví nejde, měl by posoudit zda lidem na území státu stačí potraviny, je zajištěna jejich distribuce, zda fungují nemocnice a sociální systém. Pokud je vše v pořádku, měl by stát začít tisknout tolik peněz, kolik jich potřebuje pro chod ekonomiky. Proč by tyto peníze měli být půjčovány těmi nejbohatšími jenom proto, že oni sami je nedovedou do ekonomiky investovat tak, aby byla zachována práce pro všechny. Nedostatek peněz je jednou z hlavních příčin dnešní krize. Je proto nutno nastavit nový systém tak, aby jeho zejména hospodářské mantinely nedovolovaly pokračování otrokářského řádu. Řádu, který se nesnaží lidem napomáhat v poznání a vlastní přeměně čistým úsilim, zábavou a poctivou prací. Nový systém, kde nebude místo pro lidi s touhou ovládat jeden druhého a pást se na neštěstí druhých. To je změna systému o níž je nutno usilovat. Vypuštění dalších dluhopisů, půjčování peněz za úroky, jeden druhému je pouhou taktikou jak opakovaně šálit lidi povídačkami o tom, jak si svojí poctivou prací spočívající v přehazování peněz z jedné hromady na hromadu druhou, pomohou. Je naprosto jedno, kdo peníze natiskne, zda to budeme my jako Češi, my jako Evropané a nebo my jako občané světa. Je tedy jedno, zda bude na světě milióm měn vzájemně se respektujících a nebo jedna měna respektovaná všemi. Vždy bude otázkou, k čemu peníze budou sloužit, zda ke korupci a ovládání jeden druhého a nebo k vytvoření rovnováhy mezi lidmi a k poznání skutečných hodnot našeho života. Jirka Hadrava